Jak dosáhnout dokonalé termoregulace budov?

Podívejte se, jak zelené střechy a fasády přispívají k dokonalé termoregulaci budov!

Díky vodě, která se odpařuje z vegetačních systémů, je stavba během léta chráněna od přílivu tepla, které se spotřebovává právě na docílení změny skupenství voda-pára (tzv. latentní teplo). Naopak během zimy je k dispozici další vrstva, která napomáhá k tepelnému zaizolování budovy.     

Podobným způsobem stabilizuje voda i klimatické podmínky na Zeměkouli. To je důvod, proč jsou na poušti obrovské rozdíly v teplotách mezi dnem a nocí. Chybí zde voda, která při odparu teplo spotřebovává, a naopak během noci, kdy sluneční aktivita utichá, velmi pomalu ztrácí energii a stabilizuje tak teplotu v okolí.

Toto je jasně patrné z tepelných snímků, které byly pořízeny během letních a zimních měsíců roku 2018.

↑ Obr. 1: Mokřadní a extenzivní zelená střecha budovy LIKO-Noe během léta. Na obrázku je patrné, že plocha zelené střechy, z níž se odpařuje voda z volné hladiny, je podstatně chladnější, než plochy zbývající, pokryté rozchodníkovým kobercem. Na dalších snímcích je však vidět, že i extenzivní zelená střecha se během horkých letních dnů zahřívá na teploty podstatně nižší, než konvenční krytiny.

↑ Obr. 2: Na obrázku je vidět střechy výrobní haly, která je pokryta PVC hydroizolační fólií. Její teplota je o 30-40 °C vyšší, než teplota extenzivní zelené střechy. Sousedící střecha pokrytá trapézovým plechem má nižší teplotu, jelikož kryje klimatizovaný prostor, který není dostatečně zaizolován

↑ Obr. 3: Zelené fasády sousedí s prosklenými plochami. Zde je vidět rozdíl v teplotě obou povrchů vyšší než 40 °C

↑ Obr. 4: Pohled na zelené střechy budovy LIKO-Noe v zimě – ze snímku je patrné, že teplota povrchu střech LIKO-Noe je nižší, než teplota střech sousedních administrativních budov. To dokazuje, že teplota z interiéru stavby neproniká do vegetačního souvrství, jehož teplota by v opačném případě byla vyšší.