LIKO-Vo

Oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 °C, dokáže LIKO-Vo snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C. „Běžné haly, které jsou opláštěné standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory. A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto jevy eliminovat,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.

LIKO-Vo využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie. Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.

Místo „plechové krabice“ tak stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek. Zelenou průmyslovou halu podporuje také Česká rada pro šetrné budovy.

„Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti. „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha. Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a propadli jsme se do spirály zániku.“  Tento klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením stavby,“ dodává Musil.

Úspěšný průkopník LIKO-Noe

Výrobní hala LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt z dílny společnosti LIKO-S, který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová budova LIKO-Noe^® předčila všechna očekávání. Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.

Projekt podpoří vědu a výzkum

Společnost LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě LIKO-Noe^®.  O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.

Kytky a svářečky

Výrobní pracovníci se mohou těšit na příjemné pracovní prostředí, ve kterém budou vnitřní stěny haly zdobit popínavé rostliny. „Také denní místnost a šatny jsou nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.

Projekt: první živá hala na světě LIKO-Vo

Místo: sídlo společnosti LIKO-S, a. s., U Splavu 1419, Slavkov u Brna
Investor: LIKO-S
Projekt: 2018
Realizace: 2019
Architektonický návrh a generální projektant: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Fránek Architects
Stavební část: Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
Zdravotně technické instalace: Kateřina Riesnerová
Elektroinstalace: Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
Vzduchotechnika: Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
Stavební a konstrukční řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
Požárně bezpečnostní řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
Měření a regulace: Martin Fojtík

Zajímavosti:

Předpokládaná letní teplota povrchu živé haly LIKO-Vo: fasáda 28 °C, střecha 31 °C * Letní teplota povrchu standardní haly: fasáda 55 °C, střecha 77 °C
Podlahová plocha: hala 1095 m², přístřešek 387 m² = 1482 m²
Počet pracovních míst: 13 administrativních + 35 svářečů
Přibližný počet rostlinných druhů: 70

Ozeleňte svou budovu

Cenová nabídka zdarma